Kratom učinil můj život s nemocí snesitelnějším. Předesílám, že jsem nikdy nebyla člověkem co by chodil na party a bral drogy pro zábavu. Bohužel, od puberty trpím nemocí, která i přes léky způsobuje extrémní únavu (možná v důsledku pocitů vlastní neschopnosti i deprese). Člověk by řekl, že to nic není a existují i horší problémy, no nesuďte, pokud jste nechodili v těchto botách… Usínala jsem i ve škole (usnula jsem párkrát i na VŠ u zkoušky). Později v práci, dokonce i u klientů jsem často usínala nad papíry a klidně i kamarádům na svatbě při obřadu. I přes dostatečný spánek jsem usínala v jakoukoli denní dobu a strašně jsem se za to styděla. Bolely mě svaly a klouby a i relaxační procházka pro mě byla nadlidský výkon. Do ničeho se mi nechtělo. Pokud to mám přirovnat, tak život s touto nemocí je jako život s trvalou chřipkou. Všichni kolem byli „skvělí a energičtí“ a začala jsem lidi kolem nenávidět. Bylo mi cca 25 let, když jsem si uvědomila, že takový život nemá smysl a s takovou nebudu vůbec schopná práce a svoje vzdělání můžu zahodit. I přes milující rodinu i partnera jsem začala mít velké psychické problémy. Začala jsem pít. Hodně pít. Doktorka mi předepsala Cipralex, který ale problémy s únavou jen zhoršil, a tak jsem jej vrátila do lékárny. No nic, pokračovala jsem v cestě dennodenního pití, která vedla dolů a ještě níž. Krátce před třicítkou jsem objevila kratom. První užití bylo spíše nepříjemné a neobešlo se bez zvracení. To bylo dané nekvalitním, netestovaným kratomem a taky nevychytanou dávkou. Později jsem si našla pravidelně testovaný a dávku snížila na polovinu a to bylo ono. Najednou mi šlo pracovat a dlouhodobě mám lepší náladu. Časem jsem začala i pravidelně sportovat. Kratom pravidelně vysazuji nejen kvůli riziku závislosti, ale také kvůli tomu, aby působil optimálně. Nepociťuji abstinenční příznaky jako takové, ale příznaky nemoci se vrátí, což příjemné není. Nikdy jsem si nedala vyloženě vysokou dávku, používám jej výhradně jako stimulant. Nejsem sjetá, jsem jen lepším člověkem. Pracovitějším a přátelštějším. Mrzí mě, že nejmenovaní „odborníci“, aniž by byly relevantní studie, srovnávají tuto alternativu kávy s fentanylem (asi nejhorší droga současnosti) či jej nazývají syntetickým halucinogenem. Na základě těchto s prominutím nesmyslných žvástů by měla být tato látka zakázaná? Vždyť všudypřítomný alkohol je svým potenciálem mnohem horší. Alkohol má na svědomí životy (kolik lidí prokazatelně zabil kratom?). Alkohol je spojen s agresivitou a kriminalitou (kolik lidí se dopustilo např. domácího násilí „pod vlivem mitragyninu“?). Alkohol a jiné drogy vedou k životu ve špíně a rizikovému chování (kolik uživatelů kratomu je „problémových sociálních případů“?). Z alkoholu se prokazatelně blbne, poškozuje játra a ledviny (u kratomu neprobádáno, nepotvrzeno). Kratom si určitě zaslouží více (skutečně) vědeckého bádání.
Jsem pro, aby kratom byl regulován možná ve smyslu věku (děti nemají rozum a jsou schopné to pro „zábavu“ zkombinovat s čímkoliv, stačí se podívat na problematiku zneužívání xanaxu apod.). Jsem pro regulaci ve smyslu povinné kontroly kvality i za cenu vyšších cen. Jiná regulace by byl nepodložený nesmysl a zvůle. Podporuji Vaši asociaci a doufám, že naši vládní představitelé budou mít rozum.